Strojírenská výroba se úplně nejrychleji rozvíjela v době průmyslové revoluce. Ale již ve starověku můžeme její počátky. Technický obor, jako je strojírenství, je od samého začátku postavený na velmi pevných základech fyziky a dále pak nauky o materiálech. Než začne samotná strojírenská výroba, musí nejprve vzniknout návrh. Pak teprve přijde na řadu strojírenská výroba včetně údržby strojů a dalších strojních zařízení. Strojírenství je fascinující obor, kde lze nalézt poznatky z různých odvětví dynamiky, hydromechaniky, kinematiky, mechaniky, termomechaniky a nauky o materiálech. Do oboru strojírenství pronikají současně i oblasti jako je biomechanika, mechatronika, nanotechnologie a kompozity.
Jednotlivé obory činnosti ve strojírenství
Základy strojnictví zahrnují technické kreslení, zobrazování a předepisování technických a technologických parametrů výrobků i strojních součástí a také znalosti norem. Nauka o materiálu pak začleňuje vlastnosti materiálů pro stavbu strojů a strojních zařízení. Může se jednat i o obyčejné rovnání hutního materiálu nebo tryskání kovů. Měření a zkoušení provádí právě měření a zjišťuje materiálové vlastnosti a výsledné parametry u hotových součástí a výrobků. Obor Projektování strojírenské výroby se zabývá projektováním výrobních procesů a systémů, zahrnuje modelování a průmyslovou logistiku. Svařování je výroba svařenců a obor Obrábění zase výrobu součástí pomocí metod třískového obrábění. Tváření je výroba tvářených výrobků formou za tepla či za studena. A konečně obor Slévárenství zahrnuje výrobu odlitků z různých kovů, tedy litinu, ocel a slitiny hliníku.
Technologie strojírenství
Naštěstí velká spousta strojních inženýrů i dnes umí využít své znalosti z těchto oborů a propojit je pak s moderními nástroji. Je třeba ale podotknout, že nové strojírenské odborníky dnešní trh potřebuje jako sůl. Tento obor má obrovskou budoucnost a spoustu neohraničených možností. Tak rozsáhlý obor, jakým je strojírenská technologie, do sebe pře svůj rozsah schopen vnést do svého středu znalosti skládající se z aplikovaných vědeckých výzkumů, empirických zkušeností, praktických znalostí a veškerých zkušeností z oblasti staveb, výroby, neustálého zkoušení a měření, která jsou použita pro další průmyslovou výrobu jednotlivých strojních součástí celků a zařízení.