Naprosto bez nadsázky se dá říct, že pizza je stará několik tisíc let. Nešlo sice ve středověku o pizzu takovou, jak ji známe dnes, placky vyválené z těsta ale už jedli staří Egypťané a jiné národy stovky let před naším letopočtem. Ti pokrývali placky směsí masa a zeleniny, čímž vytvářeli něco, co vzdáleně připomínalo pizzu, jak ji známe dnes.
Tip: Pokud jste při čtení těchto řádků dostali chuť na pravou italskou pizzu, můžete si ji objednat od pizza Brno Caruso. Jako jedna z mála nabízí možnost ochutnání pravé italské kuchyně od rozeného Itala.
K dokonalosti přivedli pizzu Řekové, kteří kteří začali pokládat suroviny těsně před pečením. Tehdejší pizze však chyběla jedna surovina, bez které si ji dnes prakticky neumíme představit. To se změnilo v 16. století, kdy se v Evropě rozšířilo pěstování rajčat.
V roce 1738 vznikla v Neapoli první pizzerie na světě pod jménem Port’Alba a o jejím úspěchu svědčí i fakt, že na stejném místě stojí dodnes. Pizza si získala ohromnou oblibu ve městě, v celé zemi a následně i v Evropě, odkud se rozšířila do celého světa.
Tip: Italská kuchyně není pouze pizza, ale také kvalitní pasta, tedy těstoviny. Udělat je přesně “na skus” nemusí být snadné, ty pravé italské těstoviny však nabízí těstoviny Brno Caruso.
Pizza rychle přestala být jídlem pouze pro chudé a rozšířila se do celého světa. Lidé začali experimentovat s přísadami a v 19. století se pizza dokonce stala jídlem králů.
Asi nejznámější a takřka ikonickou pizzou je Margherita, která se zrodila v Neapoli v roce 1889. Nedlouho předtím sjednocená Itálie chtěla uctít královnu Margheritu, která ji navštívila, a tak místní kuchař Rafael Esposito vymyslel pizzu v italských národních barvách: červené (rajče), zelené (bazalka) a bílé (sýr)
Zajímavost: Pravá Neapolská pizza je od roku 2010 zapsána Evropskou unií do takzvané skupiny pokrmů STG. Jedná se o zkratku “specialità tradizionale garantita”, která v překladu znamená “zaručená tradiční specialita”. Recept na tuto tradiční Neapolskou pizzu je regulován zákonem, který reguluje jaký má mít pizza tvar, jak musí být připravováno těsto a kde může být pravá Neapolská pizza konzumována.
Co odlišuje pravou italskou pizzu od té běžné
Klasické neapolské těsto se hnětou pouze z mouky, vody, soli a droždí a nechává se kynout minimálně 8 až 24 hodin, díky čemuž je vzdušné a lehce stravitelné. Pizza se peče krátce, obvykle 60 až 90 sekund při teplotě přes 400 °C v kamenné peci na dřevo, což těsto propeče a zároveň zachová šťavnatost náplně.
Poznávacím znakem pravé pizzy je i okraj (tzv. cornicione) – měl by být nafouklý, se skvrnami spálení, ne rovnoměrně hnědý jako u strojově vyráběného těsta. Sýr mozzarella fior di latte nebo bufala se přidává v menším množství než u amerického stylu, aby nepřebil chuť rajčatové omáčky a základních surovin.
Časté otázky k pravé italské pizze
Proč se neapolská pizza peče jen minutu až dvě?
Vysoká teplota kamenné pece kolem 400 °C propeče tenké těsto během krátké doby, díky čemuž zůstává uvnitř vláčné a šťavnaté, zatímco delší pečení při nižší teplotě by těsto vysušilo a náplň by ztratila čerstvost.
Jak poznám kvalitní pizzerii podle vzhledu pizzy?
Kvalitní neapolská pizza má nafouklý, místy spálený okraj, tenký střed, který se lehce prohýbá pod vahou náplně, a viditelně čerstvé suroviny místo strojově nastrouhaného sýra přes celý povrch.