Drtivá většina lidí je otrávená tím, když ji napadne rýma. Jenže rýma je ničím v porovnání s ostatními nemocemi, jako jsou třeba spalničky, neštovice nebo třeba Alzheimer. Při vyřčení “Alzheimera” se většina lidí určitě vybavil vtip z české komedie Kameňák, který se stal nesmrtelným. Ovšem pravdou je, že z této nemoci by si neměl člověk utahovat, může totiž postihnout kohokoli, nejen starší osoby, které jsou v důchodu.
O Alzheimerově chorobě se však nevtipkuje jen ve zmiňované české komedii, ale také se o ní vtipkuje běžně mezi lidmi. Kdyby však někdo Alzheimera skutečně dostal, do smíchu by mu najednou nebylo. Prozraďme si proto několik příznaků, které na Alzheimera poukazují, abychom této nemoci přišli na kloub zavčasu.
Nesmyslné činnosti
Jste neustále neklidní? Musíte si neustále podupovat nohou, trhat hlavou, přendáváte věci z místa na místo? Nebo jen dáváte peněženku do mikrovlnky nebo loupete brambory do mléka? Zkrátka takových nesmyslných činností, které může člověk dělat, je mnoho. A je to právě jeden ze signálů, že na dveře vašeho těla klepe Alzheimer.
Máte problémy se spánkem
Dostihly vás problémy se spánkem? Nemusí to být příznak Alzheimera, ale taky může. Pokud se budíte s tím, že nevíte, kolikátého je nebo jaký je zrovna den, pokud nedokážete při probuzení vyhodnocovat určité situace, máte chybné vnímání, cítíte úzkost, zmatek, to je projev Alzheimera.
Jste nešikovní
Když vám neustále padá něco z rukou, může to být příznak obyčejné nešikovnosti nebo je to příznak Alzheimerovy choroby. Při Alzheimerově chorobě často padáte, pohybujete se neobratněji, velmi pomalu chodíte.
Podivně se vyjadřujete
Jistým příznakem může být i vaše podivné vyjadřování se. Pokud máte najednou chudší slovník, používáte neustále zájmena jako “to, tohle, tamto, tihle”, pokud stále opakujete stejné věci, opět může Alzheimer klepat na vrata.
Rizikové faktory a prevence, které lze ovlivnit
Vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol v období středního věku zvyšují riziko rozvoje demence včetně Alzheimerovy choroby o desítky procent, proto jejich pravidelná kontrola u lékaře patří mezi nejúčinnější formy prevence. Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje prokrvení mozku a je spojována s nižším rizikem kognitivního úpadku ve srovnání se sedavým způsobem života.
Sociální kontakt a duševní aktivita jako čtení, učení se novým dovednostem nebo společenské hry udržují mozek aktivní a podle výzkumů souvisí s pomalejším nástupem příznaků demence. Rodinná anamnéza zvyšuje riziko, ale neznamená jistotu onemocnění – genetika je jen jedním z více faktorů, na rozdíl od ovlivnitelných návyků jako strava, pohyb a kontrola krevního tlaku.
Časté otázky k prevenci a rizikovým faktorům Alzheimerovy choroby
Dá se riziko Alzheimerovy choroby snížit životním stylem?
Ano, kontrola krevního tlaku, cukrovky a cholesterolu, pravidelný pohyb a udržování sociálních i duševních aktivit patří mezi faktory s prokázaným vlivem na snížení rizika, i když stoprocentní prevenci žádný z nich nezaručuje.
Znamená výskyt Alzheimerovy choroby v rodině automaticky vyšší riziko?
Rodinná anamnéza riziko mírně zvyšuje, nejde ale o jistotu onemocnění – genetika je jen jedním z mnoha faktorů, ovlivnitelné návyky jako strava, pohyb a péče o kardiovaskulární zdraví hrají v celkovém riziku srovnatelně důležitou roli.