Bříza není jen typickou pionýrskou dřevinou schopnou prosperovat tam, kde už nic jiného růst nechce. Její listy i kůra obsahují řadu zdraví prospěšných látek, a navíc najde využití i při výrobě dekoračních předmětů.
Bříza v mytologii a lidové kultuře
Bříza bývá dnes často vnímána jako plevel, který se přizpůsobí ledasčemu, dříve ale bývala pro mnohé národy nebo společenství symbolem úcty. To platilo zvláště pro sever Evropy, kde bývala často spojována s bohyní Freyou a Rusové ji dodnes považují za svůj národní strom. V našich končinách se břízy těšily největší úctě asi mezi horníky z Březových Hor. Vždyť pro toho, kdo by si snad troufl nějakou břízu z posvátného lesíku na vrchu Koráb porazit, byla vyměřena tučná pokuta. Bříza je také považována za symbol jara a nového začátku, a často se právě z tohoto stromu vyráběla májka.
Bříza po zdraví
Březové listy obsahují převážně flavonidy či třísloviny, a dokonce i vitamin C. Bílá barva březové kůry je způsobena pigmentem betulinem, který se vyznačuje protizánětlivými účinky. Využití ovšem nacházejí hlavně mladé listy, které pro svůj obsah vitaminu C bývají oblíbenou součástí jarních detoxikačních čajových směsí. Čaj z březového listí navíc působí močopudně, a přitom nevyčerpává ledviny, vyplachuje ledvinové kameny a čistí krev. Podle některých lidí pomáhá i proti revmatu a dně. Březový výluh také posiluje růst vlas, hodí se proto na oplachování kštice po umytí nebo do domácích šamponů. Kromě toho také zmírňuje různé kožní problém jako ekzémy a vyrážky a uvolňuje ucpané póry. Na výluh postačí hrst březových listů a 250 ml vroucí vody. Listy stačí jenom zalít, nechat alespoň deset minut vyluhovat a scedit. Před použitím je lepší nechat výluh trochu zchladnout.
Bříza by neměla vykazovat žádné kontraindikace, některé zdroje ovšem uvádějí, že při dlouhodobém užívání mohou láky obsažené v březových listech způsobovat rozpad bílých krvinek. Doporučuje se tedy užívat břízu maximálně čtyři týdny v kuse.