Vlastnit ten slavný bitcoin může být dobrá myšlenka, ale na realizaci to nemusí být tak jednoduché. Kryptoměny se zdají být trefou do černého, i když se s nimi pojí jistá míra rizika (stejně jako s jinými typy investic). Z dlouhodobého hlediska mohou být využitelné i v reálném životě čili to nemusí být pouze o jejich držení. Pojďme se však vrátit na samotný začátek a říct si, co konkrétně stálo za vznikem kryptoměn a kvůli čemu vznikly.
Nový alternativní měnový systém
I když se zdá, že se o kryptoměnách mluví posledních pár let, jejich historie sahá daleko dál. Na investičním trhu figurovaly dříve. Důvodem jejich vzniku, respektive filozofie, která provázela vznik kryptoměn, byla především snaha vybudovat či vytvořit alternativní měnový systém, jehož by se nemohlo dotknout prakticky žádné rozhodnutí vlády nebo státu jako takového. Má sice fungovat jako tradiční platidlo, ale nezávislé na okolnostech. A to je hlavní benefit kryptoměn.
Dnes se zatím nejedná o tradiční platidlo (i když je mnoha společnostmi nebo e-shopy přijímá), spíše mluvíme o prostředku, jak uložit svůj kapitál.
První kroky nebyly snadné
Stejně jako řada jiných vynálezů byla na svém naprostém začátku zkoušena, jinak tomu nebylo ani v případě kryptoměn. Vůbec první prototypy virtuální měny neměly dlouhého trvání, protože byly hackersky dobyvatelné nebo zasahovány státními regulátory. Z prvotních chyb se však tvůrci virtuální měny poučili a roku 2008 vytvořili kryptoměnu, která byla už přesně podle jejich představ. Byla anonymní, autonomní a fungovala na decentralizovaném systému čili zcela imunní vůči jakýmkoli hackerským útokům a úřadům.
Statisíce propojených počítačů
Většina kryptoměn funguje na takzvané blockchainu čili na technologii, která spojuje tisíce počítačů, na kterých se kryptoměny distribuují. Tím se předchází i podvodům. Počítače totiž každou jednu transakci autorizují v systému a zapisují do pomyslné účetní knihy.