Dobrá hydroizolace je nezbytná ve sprše, v bazénu, v jímce, studni, nádrži na vodu a všude tam, kde chceme udržet tekutinu bez prosakování. Nasákavost materiálů je nežádoucí také u porézních obkladů a dlažby. Naštěstí existuje množství hydroizolačních prostředků, kterými můžete povrchy vodovzdorně ošetřit.
Hydroizolace jsou poměrně mladým vynálezem, který nás zbavil vlhkosti a plísní a usnadnil nám život. Ještě v mnohých chalupách, které byly naposledy rekonstruované těsně po druhé světové válce, neboli v chalupách stavěných před sto a více lety, se hydroizolace buďto nevyskytují, nebo již dávno ztratily svou funkčnost. Přitom například PVC se vyrábí již od roku 1935, ovšem výroba kamenouhelných dehtů a smoly se datuje od roku 1680. Od roku 1828 pak byly hydroizolační vrstvy vylepšovány vkládáním lepenky do nátěrů. Nepoužíval se tedy již jen pouhý nátěr dehtem. Můžeme proto hovořit o přímém předchůdci izolačního pásu. Od začátku 20. století byly dehty nahrazovány ropnými oxidovanými asfalty, čili vrstvením impregnovaných lepenek a asfaltových (ale stále ještě i dehtových) nátěrů. Těžké nastavitelné asfaltové pásy se objevily až na přelomu 40. a 50. let. Na našem území pak bylo například používání dehtů pro hydroizolace střech definitivně ukončeno v roce 1969 a nahrazeno pouze ropnými asfalty. A éra mnohem pevnějších a odolnějších umělohmotných fólií u nás začala až v 60. letech.